Popis atrakce
Klášter Murom je jedním z nejstarších klášterů v Karélii. Toto je pravoslavný klášter nacházející se v osadě Krasnoborsk v okrese Pudozh. Tady, na východním břehu jezera Onega, se nachází malý kousek země, dlouhý asi 1 km, oddělující jej od břehů jezera Murom. Obě jezera jsou spojena kanálem, který tyto země na jedné straně omezuje, a na druhé straně je blízko bažinatá lesní oblast. Proto je cesta ke klášteru (18 km od dálnice P-5) těžko přístupná po souši, nejčastěji je možná pouze cesta podél vod jezera.
Datum založení kláštera sahá do konce 14. a počátku 15. století. Předpokládá se, že toto místo bylo starověké primitivní osídlení. Podle legendy bylo založení kláštera dáno zázračným zjevením sv. Bazila, novgorodského biskupa, byzantskému mnichu Lazarovi z Konstantinopole. Mnich Lazar byl poslán ke svatému Basilovi z Novgorodu, aby sepsal seznam z hlavní novgorodské svatyně - obraz Sofie, Boží moudrosti. Svatý mu požehnal, aby zůstal, a po smrti se mnichovi zjevil a přikázal mu, aby šel na sever k jezeru Onego a založil tam klášter, na pouštních místech.
Po příjezdu na ostrov St. Lazarus hodně trpěl místním obyvatelstvem, protože obyvatelé byli většinou pohané a báli se o své země. Lazar ale neustoupil a začal stavět bydlení, kapli. Po chvíli k němu pověsti o pravoslavném mnichovi přivedly další mnichy z různých vzdálených míst a klášter se postupně začal rozrůstat.
První pravoslavný kostel v tomto regionu zasvěcený Nanebevzetí Matky Boží zde postavili mniši, kteří pocházeli z Kyjeva. Poté byl zbořen kostel Narození Jana Křtitele a refektář. A malý kostel vzkříšení Lazara, postavený v roce 1390, byl umístěn na hřbitově mimo plot kláštera. Ctihodný Lazarus se představil ve věku 105 let a jeho ostatky byly ukryty v kostele Jana Křtitele.
Zde jsou nejvýznamnější milníky v historii kláštera: zkáza litevského a německého lidu v době nesnází v roce 1612, přeměna kláštera na ženský klášter v roce 1786, zrušení v roce 1787, restaurování v roce 1867 s dary se jmenováním státu 7 osob bez státní podpory se zřízením domovů pro zdravotně postižené a seniory; postavení nového Nanebevzetí kostela, ve kterém byly dvě boční kaple (Narození Jana Křtitele, sv. Jana z Rylského), stavba a vysvěcení kamenného kostela na památku Všech svatých v roce 1891.
Dřevěný kostel Lazarevskaja, který přežil až do naší doby, byl již v 19. století ukryt v dřevěném kostele, který jej zachoval jako v pouzdře.
Po vzniku sovětské moci a uzavření kláštera byl zpustošen a většinou zničen. V roce 1919 zemědělská obec pojmenovaná po I. Trockij, který byl uzavřen v roce 1930. Po válce v roce 1945 zde byl zřízen domov pro osoby se zdravotním postižením a od 60. let 20. století bylo místo prázdné. Do konce 20. století byly zachovány pouze zbytky zdí katedrály Nanebevzetí Panny Marie, část kostela Všech svatých a ruiny bratrské budovy. Starověký kostel Lazarevskaja byl také zničen. Teprve v roce 1954 vytvořil architekt Opolovnikov A. V. projekt obnovy této jedinečné památky, ve kterém se zachoval i ikonostas 16. století. A v roce 1959 byla budova rozebrána a převezena na vorech podél jezera do Kizhi, kde byla obnovena.
Oživení kláštera začalo v roce 1991, kdy byl klášter Murom převeden do ruské pravoslavné církve. Nyní již byla obnovena bratrská budova, ve které je zimní kostel svatého Mikuláše, cely a refektář. Byla obnovena zvonice a také bývalá kaple nad kostelem Lazarevskaja, která slouží jako letní chrám. Vzhledem k nepřístupnosti tohoto místa má obnova kláštera určité potíže, ale zůstává v naší době místem pro odlehlý drsný klášterní život.
Přidán popis:
Zelinsky Yuri 03.10.2013
Mám informace, že mnich Lazar původně postavil celu na Randozeru, a když k němu začali přicházet mniši, kteří se chtěli podělit o poustevnu, rozhodli se převést pouze písek do lepších zemí na mysu Murom na Randozeru.
