Popis atrakce
V roce 1540 byl dřevěný kostel pojmenovaný po čtyřiceti mučednících přesunut ze slavného kláštera Pskov-Pechersk do města Pečora. Slyšeli jsme, že na konci 18. století byl kostel velmi zchátralý, a proto bylo v roce 1778 jednomyslně přijato rozhodnutí začít stavět nový, jediný kamenný kostel jménem Čtyřicet mučedníků. Po dlouhé době, v roce 1817, byl postaven nový kostel, který ale neměl zvonici. Kostelní zvonice byla postavena až v roce 1860.
Svátek čtyřiceti mučedníků ze Sebastie se datuje do 4. století. V této době se podle církevní kroniky vojska svatého Konstantina připravovala na válku a jeho spoluvládce Licinius se rozhodl vyčistit armádu křesťanů, kteří mu patřili. Poté, v roce 320, nedaleko arménského města Sevastia, byla popravena početná četa, kterou tvořilo čtyřicet Kappadoků, kteří se hlásili ke křesťanství. Ve velkém mrazu se svlékli a odvezli do ledového jezera, a aby je konečně zlomili, byl poblíž břehu roztaven lázeňský dům. Jeden válečník nevydržel tlak a spěchal do lázně, ale přímo před ní padl mrtvý. V noci led roztál a voda se zahřála; nad hlavami všech vojáků se objevily jasné kruhy a strážný, který je hlídal, věřil v Boha a přidal se k nim. Ráno všichni mučedníci přežili. Poté je strážní vytáhli z vody a brutálně jim zlomili nohy. Po popravě byla těla čtyřiceti mučedníků spálena. Na počest velké odvahy a pevnosti obětí bylo rozhodnuto postavit chrám.
Kostel Čtyřicet mučedníků se nachází v jihozápadní části pevnosti Pečora na malém náměstí, které se tvořilo poblíž hlavního vchodu do této pevnosti, konkrétně mezi pevností a chrámem Barbory.
V architektonickém smyslu je kostel osmiúhelníkem na čtyřúhelníku a také výraznou podélnou osovou strukturou. Hlavní objem chrámu nese osmiúhelník spolu s ozdobným bubnem a kopulí; na něj navazuje také apsidový půlválec a ze západní části-obdélníková refektářová místnost a pilířová třístupňová zvonice. Všechny příčné konce jsou mírně zkráceny a zaobleny.
Výzdoba kostela je velmi skromná: fasády hlavního svazku, refektáře, apsidy a zvonice jsou vyzdobeny planárním zpracováním pomocí pilastrů řádového systému. Na samém vrcholu zdí je profilovaná římsa. Všechny okenní otvory zádveří a čtyřúhelníku jsou opatřeny příděmi a překlady ve formě rovinných rámů, které jasně opakují tvar oken. Osmiboká okna mají také klenuté překlady a nad nimi se nacházejí laločnaté sandriky. Ozdobný buben končí polokulovou hlavou, která je krásně korunována jablkem a křížem. Kopule zvonice je osmiboká a končí tenkou věží s kovovým křížem a jablkem. Čtyřnásobek kostela má čtyři pilíře a pilíře jsou čtvercové a odsazené v párech k jižní a severní části.
Vnitřní překrytí je značně ztíženo: pilíře podpírají nosné oblouky, které nesou, stejně jako západní a východní oblouky, osmiboké stěny, stejně jako stropní klenby a plachetní klenby bočních stěn hlavního svazku. Překrytí osmiúhelníku se šesti okenními otvory bylo provedeno pomocí osmiboké uzavřené klenby. Nad dveřmi k západní stěně jsou chórové stánky, posazené na plazivé klenbě, a vede k nim dvojice dřevěných schodišť. Apsida umístěná ve střední části je blokována takzvanou lasturou; nad oltářem je schránková klenba a malé apsidové schránkové klenby. Místnost refektáře je zastřešena polopatrovou klenbou, která má bednění přímo nad okenními otvory. Mezi úrovněmi zvonice jsou ploché stropy. Vedle severní vrstvy je schodiště, které vede přímo k vyzváněcí vrstvě.
Celá budova kostela Čtyřicet mučedníků byla z cihel, načež byla budova omítnuta a vybělena. Vnitřní výzdoba starého kostela se bohužel nedochovala, představuje ji především dekorativní úprava 19. století.
