Popis atrakce
Katedrála Reggio di Calabria, 94 metrů dlouhá, 22 metrů široká a 21 metrů vysoká, je největší náboženskou stavbou v Kalábrii. Během své historie prošla katedrála řadou významných změn, protože byla původně postavena ve formě latinského kříže, poté během let normanské vlády byla přestavěna na řecko-byzantský kostel a nakonec znovu do latinského. K tomu by mělo být přidáno několik přestaveb po velkých zemětřeseních, válkách a náletech a poslední rekonstrukce po zemětřesení v roce 1908. Z iniciativy biskupa Rinalda Camila Rousse začala rekonstrukce v červenci 1917 a trvala až do roku 1928. Ve stejném roce byla obnovená katedrála znovu vysvěcena na počest Nanebevzetí Panny Marie. A závěrečné stavební práce byly dokončeny v roce 1929 zprovozněním zvonice. V roce 1978 získala katedrála status baziliky minor.
Před katedrálou je náměstí, na které je schodiště dlouhé 10 metrů se sochami svatých Petra a Pavla vlevo a svatého Štěpána vpravo. Hlavní fasáda je rozdělena na tři části a její hlavní atrakcí jsou tři bronzové portály. V interiéru katedrály jsou obzvláště výrazná barevná vitrážová okna, díky nimž je kostel dobře osvětlený. Tři uličky jsou od sebe odděleny třemi řadami mramorových sloupů. Presbytář spojený s hlavním sálem katedrály velkým schodištěm končí polygonální apsidou. Zde můžete vidět dřevěný sbor z roku 1926 a dřevěný krucifix pocházející ze 17. – 19. Století. Také uvnitř katedrály jsou sarkofágy některých místních biskupů 5-6. Století. Z uměleckých děl, která zdobí kostel, stojí za to vyzdvihnout kazatelnu a medailon od Francesca Gerace, trůn, dvě kazatelny a dvě písma Concesso Barca, mramorový oltář s bronzovými basreliéfy Antonia Bertiho a řadu obrazy z 19. století. Ozdoby, které zdobí stěny, příčnou loď, klenby a apsidu katedrály, jsou neméně cenné.
