Arabský nebo Perský záliv odděluje Arabský poloostrov od Íránu. Propojuje se s Indickým oceánem, Arabským mořem a Ománským zálivem Hormuzským průlivem. Mnoho odborníků tvrdí, že by bylo správnější nazvat Perský záliv vnitrozemským mořem Indického oceánu, protože jeho hydrologický režim je podobný mořskému. Nejčastěji je však tento záliv považován za část Arabského moře. Mapa Perského zálivu ukazuje, že se do něj vlévají řeky jako Eufrat a Tigris. Dříve procházely jako oddělené říční systémy, ale kvůli sedimentům se plocha pevniny postupně zvětšovala a řeky se spojovaly v jeden proud.
Ekonomický význam zálivu
V oblasti zálivu se nacházejí nejbohatší ložiska plynu a ropy. Safania je největší ropné pole. Státy ležící na pobřeží Perského zálivu produkují nejméně 25% světových zásob ropy ročně.
Navíc je tam dobře rozvinuta těžba perel. Ekonomický význam Perského zálivu je proto obtížné přeceňovat. Na jeho březích se nacházejí tyto státy: SAE, Omán, Kuvajt, Írán, Bahrajn, Irák, Katar, Saúdská Arábie. Perský záliv obsahuje jednu čtvrtinu světových zásob nerostů. Proto hraje v ekonomice zásadní roli. Tato zátoka spojuje země Východu se Západem. Neustále slouží jako předmět nároků koloniálních států. Politická situace v regionu byla vždy napjatá.
Geografické rysy
Zátoka se rozkládá na ploše asi 239 tisíc metrů čtverečních. km. Jeho délka je 926 km a šířka se pohybuje od 180 do 320 km. Průměrná hloubka je 50 m. Nejhlubší místo dosahuje 102 m. Ve vodní oblasti je mnoho ostrovů. Stát Bahrajn má tři velké ostrovy a velké množství malých. S pevninou je spojen mostem a od Saúdské Arábie je vzdálen 16 km.
Největší ostrov v zálivu je Qeshm, který je dlouhý 136 km. Je ve vlastnictví Íránu a nachází se přes úžinu od pobřeží. Írán také vlastní ostrovy Kish, Maly a Bolshoy Tomb. Velký ostrov Bubiyan je považován za území Kuvajtu. Je to neobydlený ostrov s bažinatou půdou. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie mají také své vlastní ostrovy v Perském zálivu. Objevily se tam dokonce umělé ostrovy, které vznikají s cílem rozvoje podnikání v cestovním ruchu. V Perském zálivu je mnoho korálových útesů, což je pro cestovatele ještě zajímavější. V létě dosahuje voda teploty +33 stupňů. V zimě se ochladí na 15 stupňů. Mořská voda v zálivu má slanost asi 40 ppm. Cirkulace proudů tam probíhá proti směru hodinových ručiček. Hlavními přístavy Perského zálivu jsou Basra, Fao, Abadan, Kuvajt, Abú Zabí, Manama, Dubaj atd.
