Popis atrakce
Nedaleko stanice Siverskaya, která není daleko od Gatchiny, se nachází panství Druzhnoselie - bývalé panství hraběte Wittgensteina.
Na konci 18. století se z milosti císaře Pavla I. zmocnily dvě učitelky institutu Smolny, sestry Karolina a Elizaveta Selbereisenové, několika vesnic v Rozhdestvenskaya volost, z nichž dvě byly na jejich počest přejmenovány: Vygoru - v Elizavetgofu a Rakitně - v Karolinghofu. Na pomezí vesnic postavili majitelé panství Druzhnoselie.
V roce 1826 sestry prodaly dvě vesnice poblíž Druzhnoselya hraběti P. X. Wittgenstein - hrdina Vlastenecké války z roku 1812, který je koupil svému synovi. V roce 1828 se Wittgensteinův syn Leo oženil s mladou princeznou Stephanie ze starověké polské rodiny Radziwill. V jedné ze svých básní A. S. Puškin nazval Stephanie „varšavskou kráskou“.
Pro novomanžele byl na panství postaven nový dřevěný zámek s mezipatrem. Na nádvoří byly postaveny kamenné přístavky. V blízkosti byl zřízen park. Ve 22 letech Stefania zemřela na tuberkulózu, zanechala po sobě 2 děti a obrovské dědictví. Její tělo bylo pohřbeno ve vesnici Druzhnoselie.
O nějaký čas později na příkaz vdovce nad hrobem Stephanie postavil architekt A. Bryullov kostel sv. Stephanids. Budova chrámu byla postavena na žulovém základu z pududského vápence. Kostel byl korunován měděnou kopulí. Římsa ve druhé vrstvě měla žulové sloupy. Dříve byla římsa zdobena sochami, které stály ve výklencích první úrovně. Uvnitř byly stěny zdobeny růžovým mramorem.
Vedle kostela byla podle plánu A. Bryullova postavena dvoupatrová chudobinec a byl vytyčen park. Nově uspořádané uličky byly v harmonii a plynule se změnily v ty, které byly dříve. Středem parku byl umělý ostrov uprostřed rybníka.
Když v roce 1838 zemřela Elizaveta Selbereisenová, majetek sester včetně Amity koupil hrabě Wittgenstein. Po smrti své manželky sem mladý hrabě jen zřídka chodil. Na panství byla hospodářská činnost, která přinášela majiteli určitý příjem. Na panství byla například postavena pila. Tehdy postavené budovy byly vyrobeny z „balvanitého zdiva“.
Doteď není historie hlavní budovy panství plně známa. Existují důkazy, že hraběcí dům byl původně kamenný a později se z něj stal chudobinec. Jiné zdroje tvrdí, že jelikož majitelé panství zde žili pouze v létě, byly kamenné pouze prostory pro služebnictvo, které na panství žilo po celý rok. Pokud je druhá verze správná, pak dřevěná kostra domu Wittgensteinů, která je v průvodcích označena jako přístavba nebo dům správce, je k vidění i nyní.
Osud domácího muzea hrabat Wittgenstein zůstal neznámý. Podle informací, které se k nám dostaly, se nacházelo ve druhém patře a bylo možné se seznámit s expozicí starověkých zbraní, uniforem, standardů, cen, které zbyly z války v roce 1812. Možná byly tyto nejvzácnější věci beze stopy ztraceny nebo vypleněny během revoluce a občanské války, nebo možná byly transportovány samotnými Wittgensteiny do zahraničí nebo na jiná panství. Je pravda, že historici nepopírají možnost, že samotný fakt existence muzea na panství Druzhnoselie je pouhou fikcí.
V roce 1910 hrabě G. F. Wittgenstein daroval peníze místní vesnické komunitě na stavbu základní školy v Lampově.
Kostel sv. Po říjnové revoluci byli Stephanidové zavřeni. Výzdoba se nedochovala. Místní obyvatelé uvedli, že obchodníci používali k masakru masa mramorové náhrobky na kostelním hřbitově. Během Velké vlastenecké války byl kostel zcela zničen.
Ve 30. letech 20. století byla v budově chudobince umístěna tuberkulózní nemocnice, která se tam nachází v naší době.
