Erb Islandu se nestal produktem nové éry, přestože se objevil v roce 1944 současně se vznikem Islandské republiky. Naopak hlavní islandský znak navázal na tradici dávných představ Islanďanů o své domovině a kultuře. V roce 1919 byl královský erb v podobě gyrfalconu na modrém poli nahrazen novým, který zobrazoval štít a držitele ducha. Protože Island v té době zůstal královstvím, byl vrchol štítu korunován královskou korunou.
Aktualizovaný symbol
Moderní islandský erb v mnoha ohledech připomíná královský erb z roku 1919. V roce 1944 bylo rozhodnuto opustit královský erb Islandské republiky, ale s určitými změnami. Nejprve byla odstraněna koruna, která korunovala vrchol štítu; byl změněn také styl zobrazování držitelů parfémů; vývojáři symbolu navíc změnili základnu erbu.
V současné době je hlavním prvkem islandského erbu azurově zbarvený štít. Zobrazuje stříbrný latinský kříž s dalším červeným křížem uvnitř. Hlavním rysem tohoto erbu jsou držitelé parfémů. Jsou čtyři a každý z nich je spojen s určitou částí ostrova Island.
- Býk je patronem jihozápadních zemí;
- Sup je patronem severozápadních území;
- Drak je vlastníkem severovýchodních zemí;
- Obr je princ jihovýchodního majetku.
Každý ze strážných duchů se dívá do svých zemí. Celá konstrukce je podepřena sloupcovým čedičovým kamenným podkladem.
Obránci země
Islandský erb, zosobňující držitele ducha v podobě pohádkových postav, nás zavede do éry Vikingů a ság. S největší pravděpodobností zachycuje historii Heimskringlish ságy, která vypráví o vnímání světa Islanďanem, který žil ve XII. Století. V této době ještě Island neměl zavedenou státnost, ale éra vojenské demokracie pokračovala. Ostrov Island byl pro vetřelce vždy zajímavý a dobýt jej chtěl také dánský král Harald Bluetooth.
Harald chtěl uskutečnit svůj plán a poslal svého čaroděje na Island, který musel zjistit, jak nejsnazší způsob dobytí ostrova. Když se pokusil přistát na východních březích, byl kvůli strašlivému drakovi nucen uprchnout. Na severních březích byl nucen uprchnout před obřím orlem a na západě nemohl čaroděj proti obřímu býkovi nic udělat. Jižní země střežil muž obrovského vzrůstu, a proto ani zde zaklínač neuspěl. Od té doby jsou tyto postavy považovány za strážce duchů islandských zemí.
