Mnichov je po Berlíně a Hamburku třetím největším německým městem a také hlavním městem spolkové země Bavorsko.
První písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1158 a z této doby sahá historie Mnichova. Kolem osady byly kolem roku 1175 postaveny mohutné obranné zdi a Mnichov oficiálně získal status „města“.
Středověk
V roce 1180 v důsledku soudního sporu zahájeného německým králem a císařem Svaté říše římské Frederickem I. Barbarossou ztratil saský a bavorský vévoda Heinrich Leo značnou část svých pozemků a Otto I. von Wittelsbach se stal vévodou bavorským, zatímco Mnichov byl přešel do vedení biskupa ve Freisingu. Již v roce 1240 se však Mnichov dostal pod kontrolu Otto II von Wittelsbach. V roce 1255, po rozdělení Bavorska, se město stalo vévodským sídlem Horního Bavorska a zůstalo v držení dynastie Wittelsbachů až do roku 1918.
V roce 1314 se vévoda Ludvík IV. Z rodu Wittelsbachů stal německým králem a v roce 1328 byl korunován na císaře Svaté říše římské a udělil Mnichovu „monopol na sůl“, čímž poskytl městu významný dodatečný příjem. Navzdory několika ničivým požárům a některým nepokojům způsobeným nespokojeností obyvatel města se Mnichov rychle rozvíjel a rozvíjel. V roce 1506 bylo Bavorsko sjednoceno a Mnichov se stal jeho hlavním městem.
V 16. století se město stalo významným kulturním centrem i centrem německé protireformace. Významnou událostí v historii Mnichova v tomto období bylo v roce 1589 založení Hofbräuhaus Court Brewery, což je dnes jedna z nejznámějších pivních restaurací na světě s pivní zahrádkou a jednou z hlavních atrakcí Mnichova.
V roce 1609 byla z iniciativy bavorského vévody Maxmiliána I. založena v Mnichově Katolická liga, která později hrála důležitou roli v počátečním stádiu takzvané třicetileté války (1618-1648) pro hegemonii v Evropě. V roce 1632 obsadily vojska švédského krále Gustava II. Adolfa Mnichov a Maximilián I., který byl v té době již voličem říše, byl z města vyloučen. Jen o dva roky později si násilná ohniska dýmějového moru vyžádala téměř třetinu mnichovské populace. V roce 1648 skončila třicetiletá válka podpisem Vestfálského míru a Mnichov byl vrácen pod kontrolu bavorského kurfiřta.
19. a 20. století
V roce 1806, po rozpadu Svaté říše římské, se Mnichov stal hlavním městem Bavorského království. Obecně bylo 19. století pro město poznamenáno rychlou industrializací a rychlým kulturním rozvojem. V tomto období se také výrazně změnil architektonický vzhled města.
V roce 1914, po vypuknutí první světové války, přišel do města hladomor a pustošení a již v roce 1916 byl Mnichov těžce poškozen v důsledku bombardování francouzského letectví. Poválečné období bylo také velmi obtížné. Mnichov se ocitl v centru politických nepokojů a právě zde se v roce 1923 uskutečnil takzvaný „Pivní puč“(vedený nacionálně socialistickým Adolfem Hitlerem a generálem Ludendorffem), jehož účelem bylo uchopení moci a svržení Výmarská republika.
V předvečer druhé světové války se Mnichov skutečně stal sídlem nacistů a následně vstoupil do dějin nechvalně proslulou „Mnichovskou dohodou“(1938), podle níž byly Sudety patřící do Československa převedeny do Německa. Mnichov, který byl v podstatě baštou nacistů, se však také stal jedním z důležitých center různých odbojových hnutí, včetně podzemní studentské organizace „Bílá růže“. Během války bylo město opakovaně bombardováno a důkladně zničeno.
Dnes je Mnichov velkým průmyslovým, kulturním a výzkumným centrem. Mnichov je také domovem světově proslulého Oktoberfestu, který mezi takovými událostmi nemá obdoby a každoročně přitahuje miliony návštěvníků z celého světa.
