Popis atrakce
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve městě Gabrovo je mistrovským dílem bulharské chrámové architektury v období renesance. Byl postaven v roce 1804 poblíž prvního gabrovského kostela sv. Paraskevy Pyatnitsy. Stavba byla provedena bez oficiální dohody s tureckými úřady (Bulharsko v těch letech bylo pod osmanským jhem), takže chrám byl původně malý, nenápadný, vyhloubený do země. Když se ukázalo, že neexistují žádné dokumenty, které by stavbu kostela povolovaly, místní obyvatelé udělali vše pro to, aby zabránili jejímu uzavření.
V 19. století se Gabrovo výrazně rozrostlo a stalo se důležitým vzdělávacím, obchodním a průmyslovým centrem. Bylo rozhodnuto postavit nový chrám - větší a krásnější. V květnu 1865 byl starý kostel zbořen a na jeho místě začala stavba nového. Na práci dohlížel vynikající architekt renesančního Gencho Kynev. Stavba byla dokončena o rok později a v říjnu se konalo slavnostní vysvěcení.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v centrální části města, odkud je nádherný výhled na jeden z nejkrásnějších kamenných mostů řeky Jantry - Baevský most. Budova je dvoupatrová bazilika s klenutou střešní věží. Fasády jsou zdobeny kamennými reliéfy zobrazujícími rostliny a zvířata. Lipový ikonostas vyrobený za tři roky (1882-1885) je příkladem řezbářské dílny.
O zvonech tohoto kostela je zajímavý příběh. Během let osmanské nadvlády bylo zakázáno instalovat zvony, a ještě více - zvonit na ně. Místo toho až do poloviny 19. století používali duchovní dřevěný šlehač - bicí hudební nástroj ve formě desek, na které se klepalo kladivem. Zvony pro nový kostel Nanebevzetí Panny Marie byly speciálně vyrobeny a přineseny ze zahraničí, ale nešly je zavěsit. Gabrovští odvezli zvon do sokolského kláštera a nějakou dobu na něj zapomněli. Třetí den oslav na počest nástupu na trůn sultána Azise však ze sokolského kláštera zazvonily zvony. To příjemně překvapilo obyvatele Gabrova a ohromilo turecké úřady. Místním se však podařilo Turky přesvědčit, že neexistuje slavnostnější způsob, jak vyjádřit své věrné city k novému vládci, než zvonit zvony a klášterní zvonice zůstala nedotčena.
