Popis atrakce
San Giorgio Maggiore je benediktinský kostel ze 16. století, který se nachází na stejnojmenném ostrově v Benátkách. Byl navržen velkým architektem Andreou Palladiem a postaven v letech 1566 až 1610. Kostel má status baziliky a je postaven v klasickém renesančním stylu. Jeho lesklá bílá mramorová fasáda se odráží v modrých vodách laguny naproti Piazzettě a slouží jako středobod promenády Riva degli Schiavoni.
První kostel na ostrově San Giorgio Maggiore byl postaven kolem roku 790 a v roce 982 se celý ostrov stal majetkem řádu benediktinů, kteří zde založili klášter. Bohužel v roce 1223 byly všechny budovy na ostrově zničeny zemětřesením. Později byl kostel a klášter přestavěn. Kostel s centrální lodí a bočními kaplemi byl vztyčen trochu stranou od předchozího místa. Před ním byla ambita, která byla zbořena v roce 1516.
V roce 1560 přijel do Benátek slavný Andrea Palladio. V tom roce byla rekonstruována klášterní refektář a na stavbě se podílel slavný architekt. A o pět let později byl požádán, aby pracoval na novém církevním projektu. Palladio dokončil svůj projekt do roku 1566 a ve stejném roce byl položen základní kámen do základu chrámu a samotná stavba kostela byla ve skutečnosti dokončena v roce 1575. Nedokončený zůstal jen sbor za oltářem a fasádou. Sbor byl postaven v letech 1580 až 1589 a práce na fasádě pokračovaly až do počátku 17. století. V roce 1791 byla přestavěna zvonice, původně postavená o tři století dříve. Dnes se z jeho vrcholu otevírá nádherný výhled na Benátky.
Slavná fasáda San Giorgio Maggiore září bílou barvou. Navrhl Andrea Palladio a je vynikajícím řešením problému spojování klasické chrámové fasády s esencí křesťanského kostela s vysokou centrální lodí a nízkými bočními kaplemi, což bylo pro architekty vždy výzvou. Palladio ve skutečnosti spojil dvě fasády: jednu se širokým štítem a architrávem táhnoucí se přes celou loď a obě uličky a druhou s užším štítem a obřími sloupy na vysokých podstavcích. Na obou stranách centrálního portálu jsou sochy svatých Jiřího a Štěpána, kterým je kostel zasvěcen.
Nápadná je svým rozsahem vnitřní výzdoba kostela s mohutnými sloupy a pilastry na bílých zdech. Po obou stranách presbytáře můžete vidět obrazy Tintoretta - „Poslední večeře“a „Nebeská manna“. Benediktini si udrželi kontrolu nad kaplemi San Giorgio Maggiore po dlouhou dobu a neprodávali je šlechtickým rodinám, jak se to dělo v jiných benátských církvích. Později si ale tradice vybrala svou daň. Kaple vpravo od oltáře patřila rodině Bollaniů a nějakou dobu zůstala bez dekorací. Teprve v roce 1708 se v něm objevily obrazy Sebastiana Ricciho.
