Popis atrakce
Melek-Chesmensky kopec, tyčící se v centrální části Kerče, je jednou z atrakcí krymského města. Jedná se o pohřební strukturu 4. století. Př. N. L., A na svou dobu je velmi technicky i umělecky vyspělé. Mohyla má obvod 200 m a výšku téměř 8 m. Název dostala podle tatarského jména řeky Melek-Chesma, která protéká poblíž.
Mohylu Melek-Chesmensky vykopal v roce 1858 A. Lyutsenko, ředitel Kerčského muzea starožitností. Archeologové doufali, že tato majestátní krypta zůstala neporušená, ale hrob byl vyloupen otvorem vytvořeným v trezoru poblíž štítu. V kryptě bylo nalezeno jen pár desek z malé rakve, ostatky dítěte, zkroucený bronzový náramek a úlomky alabastru. V hrobové komoře kopce byly nalezeny stopy pohřební hostiny a táboráku. Nádobí rozbité během pohřebního obřadu a fragmenty lecany s červenou figurou umožnily určit dobu výstavby této stavby jako druhou polovinu 4. století. PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM.
Pohřební struktura uvnitř mohyly se skládá ze dvou částí: komora s pyramidovou klenbou a dromos do ní vedoucí z hladce otesaných kvádrů. Krypta hrobek Tsarskoye a Zolotoy byla podobně jako krypty hrobek Melek-Chesme suše složena z kamenných úlomků. Tradice vztyčování takových pahorků přišla na Bospor z Malé Asie a pevninského Řecka. Jako prototyp jim sloužily staroegyptské pyramidy.
Díky odstranění hlíny z mohyly sousedními obyvateli byla prakticky zničena. Od roku 1870 ruský císař Alexandr II. Každoročně přiděloval peníze ze státní pokladny na opravu a ochranu krypty. V červenci 1871 byla mohyla otevřena návštěvníkům. Postupně se začal zaplňovat mnoha památkami helénské kultury, v důsledku čehož se mohyla proměnila v malé muzeum starožitností. Po příchodu sovětské moci byla mohyla převedena do jurisdikce Kerčského muzea. Po rekonstrukci provedené v roce 1994 se mohyla opět otevřela turistům.
