Popis atrakce
Údolí Nervie se rozprostírá 4 km od letoviska Bordighera na italské Ligurské riviéře. Silnice podél řeky Nervia vede k samému úpatí pohoří Torajo a Pietravecchia. Různé krajiny, které se na několik kilometrů mění z pobřežních na horské, útulné středověké vesnice s mnoha památkami architektury a kultury, zachovávající atmosféru minulosti a barevné staré svátky a festivaly, stejně jako možnost vidět úchvatnou krajinu s vaše vlastní oči - to vše dělá z údolí Nervia místo, které musíte vidět, pro ty, kteří jedou na dovolenou do západní Ligurie.
V nadmořské výšce pouhých 25 metrů nad mořem se nachází malá vesnice Camporosso s přibližně 5 tisíci obyvateli. Jeho hlavní atrakcí je kostel svatého Petra, postavený v 11. století a částečně si zachoval svůj původní vzhled - pravá strana budovy, hranatá zvonice a apsida. Fresky, které zdobí kostel, pocházejí z 15.-17. století. V lednu Camporosso slaví patrona města, svatého Šebestiána, a v září festival „barbajuay“, různé ravioly plněné dýní.
Kousek dál, na samém dně údolí Nervia, je další vesnice - Dolceacqua, ve které žije asi 2 tisíce lidí. Kdysi to bylo léno hrabat z Ventimiglia, ale ve 12. století se stalo majetkem Oberta Dorie, budoucího dobyvatele námořní bitvy o Meloria. V roce 1524 byla Dolceacqua zajata savojskou dynastií a o tři sta let později se stala součástí sardinského království. V samém centru obce protéká řeka Nervia, jejíž břehy jsou zde spojeny 33metrovým elegantním vypouklým mostem, postaveným ve středověku. Tento most, stejně jako hrad a obytná oblast, která vyrostla kolem skály a byla nazývána „Zemí“, jsou symboly středověké Ligurie a života, který dnes pokračuje mimo starobylé městské hradby. Hrad byl postaven od 12. do 15. století, ale v roce 1745 byl téměř úplně zničen, s výjimkou dvou postranních hranatých věží a jedné kulaté. Dnes se zde konají divadelní představení a koncerty.
Další pozoruhodnou vesnicí v údolí Nervia je Rocchetta Nervina, která je domovem pouze 300 lidí. Je pozoruhodný svým obranným systémem a dvěma středověkými konvexními mosty. Za vidění stojí také barokní kostel svatého Štěpána.
Na soutoku řeky Nervia a Merdanzo Creek se nachází malá opevněná vesnice Izolabona. Vstupuje se do ní jižní bránou a hlavní ulice rozděluje město na dvě části a protíná dvě náměstí, kde můžete vidět kostel Santa Maria Maddalena a barokní kapli. V centru města Isolabona je osmiboká kamenná kašna z roku 1486 a poblíž na hřbitově přitahuje pozornost románský kostel Santa Maria. Dochovala se zde také zřícenina hradu z konce 13. století.
Nakonec stojí za to zastavit se ve středověké vesnici Pigna, která se skládá ze starého centra ležícího na svazích hory a ležícího v údolí v modernější části města. Pozornost přitahuje zachovalými středověkými uličkami se starými domy a termálními prameny jezera Pigo.
