Popis atrakce
Klášter Narození boha se nachází v centru města Vladimir, na kopci nad údolím řeky Klyazma, která z něj teče na jih. Ve středověku se nacházel na hranici města Pecherny, jehož val a příkop přiléhaly k jeho území na východní straně. Ze západu je ohraničen souborem kostela svatého Mikuláše, ze severu ústí do ulice Bolshaya Moskovskaya. Sídlo má důležitý urbanistický význam, definuje také siluetu Vladimíra, je dobře vidět z nížinné říční nivy.
Podle legendy byl klášter založen v roce 1175 Vladimirským princem Andrejem Bogolyubským. V roce 1192 zde kníže Vsevolod Jurijevič založil ubytovnu a v letech 1192-1196 byla postavena katedrála z bílého kamene, což je čtyřpilierový troj apsidový jednoplášťový chrám v tradicích architektury Vladimíra-Suzdala z konce 12. století. (nedochováno). Do roku 1219 byly v katedrále prováděny další práce, protože právě v tomto roce byl chrám vysvěcen.
Od roku 1230 byl klášter obsazen archimandritem. Poté se klášter stal ústředním klášterem celého severovýchodního Ruska. V roce 1263 byl velkovévoda Alexander Něvský uložen k odpočinku v klášterní katedrále (jeho ostatky byly objeveny v roce 1381).
Role prvního kláštera metropolity Vladimíra (a poté Moskvy) náležela klášteru Narození Matky Boží až do roku 1561, kdy se stal druhým po Trojici-Sergiově Lávře.
V polovině 17. století začala v klášteře opět kamenná stavba: v roce 1654 byla postavena zvonice v podobě vysokého 8 migrovaného pilíře se stanem, v roce 1659 - cely státu. V roce 1667 se klášter stal stavropegickým. Za archimandrita Vincenta byly v letech 1678-1685 ke katedrále přistavěny kamenné stany a současně se objevil bratrský sbor. Ve druhé polovině 17. století byla postavena kamenná brána do kostela Narození Páně s přilehlým refektářem a v jihovýchodním rohu státních cel byl přistavěn další svazek. Některé budovy ze 17. století byly na místě biskupských komnat.
V roce 1724 byly na příkaz Petra Velikého převezeny ostatky Alexandra Něvského do Petrohradu Alexandra Něvského Lavra.
V první polovině 18. století byl areál kláštera obklopen kamennými zdmi s věžemi. Od roku 1744 zde sídlil dům biskupů vladimské diecéze, proto byly v roce 1748 z iniciativy biskupa Platóna postaveny kamenné biskupské komory. Kolem tohoto období byly provedeny změny ve výzdobě stanů a verandy katedrály.
V letech 1828-1831 byly přestavěny fasády a interiéry státních cel, možná se ztrátou dekoru 17. století. V letech 1831-1840, pod vedením provinčního architekta E. Ya. Petrov, byly zrekonstruovány biskupské komory.
Další fází změny vzhledu souboru bylo období spojené s nařízením Alexandra II. O rekonstrukci a obnově katedrály a kláštera. V letech 1859-1869, podle plánu architekta N. A. Chrám Artlebena byl kompletně přestavěn na cihly, ve formách blízkých původnímu, ale zlomkovitějšímu a suchému. V roce 1859 byla postavena kamenná přístavba bratrské budovy; její interiér a výzdoba se velmi mění. V roce 1867 byla přestavěna budova státních buněk, byla k ní provedena ještě jedna přístavba, byl změněn dekor. V letech 1866-1867 byla podle plánu téhož Artlebenu vážně přestavěna vstupní brána kostela Narození Krista a refektář. Současně byl opět mírně změněn dekor biskupských komnat.
V roce 1930 byla katedrála a zvonice zničena a později došlo ke změně některých interiérů. Později byly budovy kláštera mnohokrát opravovány. Bylo zde postaveno několik nových budov. Všechny historické budovy jsou zděné, omítnuté a natřené.
Klášter Matky Boží Rozhdestvensky je jedinečný soubor mimořádného historického významu pro Vladimíra a region. Vzhled budov, které k nám sestoupily, odrážel architekturu 17. století (obytné a civilní budovy), eklekticismus a baroko. Navzdory ztrátám si klášter zachoval vzhled pozdně středověkého kláštera s volným uspořádáním.
