Popis atrakce
Přesný čas stavby kostela sv. Sergeje z Radoněž v Krapivniki není znám. První zmínky o tomto chrámu pocházejí z konce 16. století. Církev měla ke svému jménu také další kvalifikační předpony. Jeden z nich ukázal na blízkost chrámu k osídlení stříbrníků, kteří pracovali v mincovně („ve starém Serebryaniki“). Ten druhý - „na Petrovce u Truby“- vznikl z jeho blízkosti ulice Petrovka a náměstí Trubnaya (a podle toho potrubí, do kterého byla spuštěna řeka Neglinnaya). O původu toponymu „Wrens“neexistuje takové jednoznačné vysvětlení, existují dvě verze spojené s příjmením kolegiálního posuzovatele Krapivina a kopřivy, která kdysi v těchto místech hojně rostla.
Doba stavby chrámu je pravděpodobně 1591-1597. V první polovině 17. století byl chrám ještě označován jako dřevěný. Z tehdejších dokumentů je známo, že chrámová farnost postupně narůstala, kostel sloužil také jako pohřební klenba pro zástupce knížecího rodu Ukhtomských, svědčily o tom kamenné náhrobky nalezené v severní lodi chrámu. V roce 1677 kostel vyhořel, ale o tři roky později byl označován jako kámen.
Dnešní podobu získal tento chrám v polovině 18. století, kdy byla provedena jeho další rekonstrukce, možná nejambicióznější v jeho historii. Hlavní budova má druhou úroveň, Nikolskou boční kapli a zvonici. Po morové epidemii v roce 1771 se počet farníků snížil natolik, že chrám byl přidělen Církvi znamení za Petrovskými branami a dokonce zůstal několik let opuštěný. Po invazi Francouzů v roce 1812 byl vypleněný kostel opět připsán, tentokrát chrámu Řehoře teologa na Dmitrovce.
V 18. století byl relativně prázdný kostel jménem moskevského metropolity několikrát podán s peticí za organizaci klášterních usedlostí, ale všichni žadatelé byli odmítnuti. Teprve v 80. letech 19. století byl chrám přenesen do zřízení nádvoří konstantinopolského patriarchy. Během let sovětské moci chránil stav nádvoří chrám na několik let před uzavřením. Chrám se však tomuto osudu nemohl zcela vyhnout a poté, co byl v roce 1938 uzavřen, v něm byla umístěna dílna vyrábějící sportovní vybavení.
V 90. letech byl chrám znovu oživen, opět ve stavu patriarchálního nádvoří. Na počátku XXI. Století byla zvonice přestavěna a kostel znovu získal zvonění.
