Popis atrakce
Katedrála Notre Dame nebo Katedrála Notre Dame je římskokatolická katedrála v Lucembursku. V roce 1603 byla v Lucembursku otevřena jezuitská kolej a brzy se řád rozhodl postavit ve městě vlastní kostel. V roce 1613 byl tedy položen první kámen do základů budoucího jezuitského chrámu, který se později stal katedrálou Notre Dame. Slavnostní vysvěcení kostela se uskutečnilo v roce 1623.
V polovině 18. století začal politický a ekonomický vliv jezuitského řádu vyvolávat vážné obavy v královských domech Evropy. Následné intriky, jejichž hlavním účelem bylo neutralizovat vliv řádu, vyústily v masivní pronásledování jeho členů. V roce 1773 byl papež Klement XIV nucen zrušit řád, který byl po více než dvě století spolehlivou oporou papežství a hlavní silou protireformace. Jezuité byli vyhnáni, mimo jiné z Lucemburska, a již v roce 1778 rakouská císařovna Marie Terezie udělila městu jezuitský chrám a ten se stal novým farním kostelem a dostal název „Kostel svatého Mikuláše a sv. Terezie“. Kostel dostal jméno Notre Dame v březnu 1848. V roce 1870 se v souladu s rozhodnutím papeže Pia IX. Stalo Lucembursko diecézí a kostel Notre Dame získal status katedrály.
Lucemburská katedrála Notre Dame je velmi působivou pozdně gotickou stavbou s bohatým přidáním architektonických prvků a dekorací typických pro renesanci. Taková neobvyklá kombinace dvou tak odlišných stylů nepochybně dodává budově zvláštní kouzlo. Katedrála je korunována třemi věžemi-západní zvonice byla součástí jezuitského chrámu a východní a centrální byly přidány během rozsáhlé rekonstrukce v letech 1935-1938.
Luxusní vnitřní výzdoba katedrály si bezpochyby zaslouží zvláštní pozornost-působivé sloupy zdobené arabeskami, četné sochy, barevná vitrážová okna, neogotická zpovědnice atd. Hlavní relikvií katedrály je zázračný obraz Panny Marie, Utěšitelky bolesti, kterou Lucemburčané ctí jako svoji patronku.
V kryptě katedrály, jejíž vchod „střeží“dva bronzoví lvi Auguste Tremont, odpočívají ostatky lucemburských velkovévodů.
