Popis atrakce
Jednou z nejzajímavějších památek raného křesťanského období v Soluni je bezesporu kostel svatého Davida. Chrám se nachází v historickém centru města a spadá pod jurisdikci soluňské metropole.
Kostel sv. Davida, původně zasvěcený na počest Krista Spasitele, byl postaven kolem konce 5. - počátku 6. století na ruinách stavby římské doby a byl katolikonem kláštera Latomu (bohužel, kostel svatého Davida je jedinou stavbou klášterního komplexu, která se dochovala dodnes). Původní kostel byl čtvercové stavby s apsidou ve východní části a vchodem na západní straně, střecha chrámu byla korunována kopulí (později nahrazena taškovou střechou). Pravděpodobně v 16. století byla západní část kostela zničena a vchod byl přesunut na jižní stranu.
V období turecké nadvlády, jako většina křesťanských kostelů v Soluni, byl kostel přeměněn na mešitu a za vrstvou omítky byly ukryty starověké mozaiky a nástěnné malby. Chrám byl vrácen řecké pravoslavné církvi až po osvobození města. V roce 1921 byl kostel znovu vysvěcen a právě tehdy dostal svůj současný název. V roce 1988 byl kostel svatého Davida spolu s dalšími raně křesťanskými a byzantskými památkami města Soluň zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
Kostel sv. Davida, který je jedním z nejstarších příkladů kostela s křížovou klenbou, se těší velkému architektonickému zájmu. Za povšimnutí stojí také vysoká umělecká hodnota skvostných mozaik (5.-6. století) a unikátních nástěnných maleb (12. století), které se dodnes velmi dobře zachovaly pod silnou vrstvou omítky. Zvláštní pozornost si bezpochyby zaslouží mozaika zdobící apsidu, známá jako „Vize Ezekiela“(neboli „Sláva Páně“) zobrazující mladého Krista, stejně jako fresky „Koupání Krista“(napsané na základě apokryfní příběh z „Proto-evangelia Jakuba“) a „Narození Krista.“.