Senegal je stát, který jako jeden z prvních přijal evropské kolonialisty. V době, kdy do těchto zemí poprvé přicházeli nováčci ze Starého světa, již existovala rozvinutá státnost, ale ta se rozpadla se začátkem aktivní expanze Francie proti obyvatelstvu Senegalu. Je zde však také pozitivní moment - předtím na tomto území existovalo několik samostatných království, která byla po vyhlášení Senegalu za francouzskou kolonii spojena do jednoho. V této době začala země jako taková existovat a v budoucnu, po boji za nezávislost, později obdržela takové symboly nezávislého státu, jako je vlajka a erb Senegalu.
Po dobytí Senegalu Francií zde byla vláda zřízena tak, že se místní elita účastnila vládního procesu. To umožnilo kolonialistům zvýšit loajalitu populace a zbavit se významné části starostí. V této době byly položeny počátky moderní státnosti, která po boji senegalců za nezávislost a rozpadu federace Mali umožnila vznik samostatné senegalské republiky.
Historie erbu
Erb Nezávislé republiky Senegal byl pro námořní státy docela tradiční a obsahoval obrazy mořských panen, trojzubců a vln. To vše bylo korunováno vycházejícím sluncem, nad kterým byla stuha se jménem země.
Ve své modernější podobě se erb Senegalu objevil již v roce 1960 a ukazoval lva pod zelenou hvězdou. Nový státní symbol však neobsahoval všechny potřebné informace, a tak byl o pět let později upraven, načež získal konečnou podobu.
Prvky erbu
Moderní erb Senegalu je znak, který zobrazuje lva (symbol prezidentovy moci) a baobab (obří baobaby jsou chloubou Senegalu). Nad znakem je zelená hvězda - symbol otevřenosti, připravenosti na spojení a jednotu.
Barvy erbu jsou vyráběny v duchu běžném pro africký kontinent pomocí zelené, červené a žluté:
- zelená - symbol naděje a rozvoje;
- červená - označuje krev vylitou za nezávislost;
- žlutá - symbolizující prosperitu získanou společnou prací.
To vše je doplněno páskou s mottem „Jeden lid, jeden cíl, jedna víra“, vyrobenou ve francouzštině.
