Popis atrakce
Prašná brána je jediným fragmentem obranného systému Rigy, který přežil dodnes. První písemné zmínky o této věži se nacházejí v kronikách z roku 1330. Zvláště pro mistra Livonského řádu byla v pevnosti Riga vytvořena díra s dělovou koulí, přes kterou vstoupil do dobytého města. Po dobytí Rigy členy řádu bylo rozhodnuto o rekonstrukci a posílení systému městského opevnění. Podle jedné verze se tedy objevila slavná věž. Existuje však ještě jedna teorie, která říká, že věž byla postavena na konci 13. století, tedy před dobytím Rigy řádem.
Podle dostupných archivních údajů měla věž původně tvar podkovy a teprve v polovině 14. století získala dnešní, válcovitý tvar. Systém opevnění města se skládal z 28 věží, které byly v různých obdobích historie přestavěny a dostaly různá jména.
V jednom z období byla také přestavěna Písečná věž, která byla přeměněna na šestipodlažní budovu a mezi horními patry byl vybaven takzvaný sklad, určený k chytání nepřátelských dělových koulí. Inspirací k rekonstrukci byl duchovní otec Livonského řádu. Nicméně již v roce 1621 byla věž zničena v důsledku nepřátelských akcí během švédsko-polské války. Systém opevnění však byl zrekonstruován a věž znovu ožila. Existuje verze, která po těchto nepřátelských akcích dostala svůj současný název a začala se jí říkat Powder. Opět se však jedná pouze o teorii.
Podle druhé verze dostala věž své jméno již v dobách míru, kdy byla upravena jako skladiště, ve kterém byl uložen střelný prach. Tato verze však není přesvědčivá. Existuje také několik předpokladů o jádrech uložených ve zdi věže. Jeden z nich říká, že všechna tato jádra jsou ozvěnou četných obléhání města ruskými jednotkami. A druhá teorie říká, že tato jádra se objevila až po rekonstrukci 30. let 20. století. Podle této verze byla jádra speciálně zazděna do zdí věže restaurátory.
Během let ruské říše se věž ukázala jako nevyzvednutá a v polovině 19. století vyvstala otázka odstranění veškerého opevnění, protože omezovaly město a nedávaly mu příležitosti pro územní růst. A již v roce 1856 byl přijat plán rekonstrukce města, podle kterého mělo být zbořeno veškeré opevnění. Prašná věž však byla tentokrát omilostněna, ale její účel nebyl nalezen a zůstala prázdná dalších 30 let.
Od roku 1892 začíná pro věž nové kolo historie. Nyní patří studentům, kteří ji na vlastní náklady zrekonstruovali a ve věži vybavili pivnici a několik tanečních sálů. Hospoda je proslulá tím, že se v ní začaly ozývat nacionalistické myšlenky. Samotný název věže lze spojovat s formováním nacismu, protože v různých dobách se v ní objevovali takoví ideologičtí inspirátori hnutí hnědých košil jako ME Sheibner-Richter a Arno Schikedants. Věž plnila svou novou funkci až do roku 1916. Teprve po vypuknutí první světové války byli studenti nuceni opustit své domovy.
Ve věži se otevírá muzeum lotyšských puškářů a poté ji nahradí Vojenské muzeum. V roce 1938 prošla Prašná brána další rekonstrukcí a nakonec získala svůj moderní vzhled. S vytvořením režimu SSSR však ve věži opět proběhly změny a byla v ní otevřena nakhimovská námořní škola. A v roce 1957 bylo ve věži znovu otevřeno muzeum, tentokrát Muzeum říjnové revoluce. V roce 1991 se úřady mění a ve věži opět funguje Muzeum války. Toto muzeum funguje dodnes, jeho expozice je bohatá na různé exponáty, které vypovídají o historii země.
