Popis atrakce
Kostel prezentace Marie do chrámu je architektonickou památkou a je také jedním z dvanácti chrámů v architektonické, historické a umělecké rezervaci Kirillo-Belozersky. Nejen samotný kostel, ale také hlavní refektářská místnost kláštera Kirillo-Belozersky je jediným architektonickým souborem.
Chrám úvodu a hlavní refektář byl postaven v roce 1519 na místě dříve umístěného dřevěného refektáře kláštera. K tomuto komplexu po chvíli přibyla kuchařka, sklepní dům a kostel archanděla Michaela.
Refektář má široké tělo a obdélníkový tvar se sedlovou střechou, což je u civilních staveb zcela běžné. Nad refektářem se tyčí mohutná, i když o něco užší kostka kostela, vytvořená v podobě neobvyklé věže. Měla dokončení, nejtypičtější pro kultovní architekturu, s několika úrovněmi kokoshniků a kopulí. Východní stěna kostela je trojúhelníková a připomíná prodloužení oltáře. Fasády mají poměrně řídký, obyčejný design: široké čepele, stejně jako skromné římsy a výklenky s vrcholem s ostrým úhlem. Tento druh stavby měl určitý dopad na neobvyklou zvonici kostela s refektářem, která se nachází v klášteře Spaso-Kamenny. Ve své moderní podobě se zdá být mírně přestavěn: dveřní a okenní otvory byly vytesány, obrys střechy nad refektářem byl přepracován, kryt chrámu byl radikálně přepracován, hlava ze dřeva byla přepracována do kamene.
Prostorný refektář zabírá téměř celý sál horního patra. Zde je značný počet okenních otvorů umístěných na opačných stranách a zajišťujících vynikající osvětlení celého vnitřního prostoru. Klenby jsou podepřeny silnými čtyřstěnnými pilíři ve střední části podlahy. V západní části refektáře byla malá kelarskaya. V polovině 19. století byly zničeny klenby a pilíř komory a na jejich místě se objevil moderní strop, který spočívá na dvou řadách pilířů ze dřeva. Důležitou myšlenku již existujícího interiéru refektářské haly dává sklep, který nese starodávné formy podlah. Hned pod refektářem je rozsáhlá pekárna s mohutným čtvercovým pilířem uprostřed a velkolepými klenbami.
Po celém obvodu klášterního refektáře se nacházely různé druhy hospodářských budov, které sloužily k vaření nebo skladování zásob potravin. Největší z nich je budova vaření, která přežila až do dnešních dnů. Ze západní části navazuje na refektář a tvoří v jedné linii prodlouženou a dlouhou chodbu. Tato budova vznikla v 16. století s oddělenými přístavbami v 17. století. Zvenku zdrženlivá a řídká výzdoba pouze zdůrazňuje architektonickou skromnost struktury užitné kuchyně.
Nejstarší část budovy se nachází v samém středu budovy a skládá se z velké a téměř čtvercové komory. Na konci 16. století se objevila část budovy, která se nacházela mezi refektářem a kuchařem. Prostorná refektářová komora, která byla k pivovaru přistavěna v 16. století, sloužila jako kvasový sklep. V roce 1655 se nedalecí zedníci rozhodli postavit nad sklepem další patro, ze kterého se stala zbrojnice, která existovala až do roku 1786.
Na opačné straně kuchařky se vedle zdi kláštera nachází jednopatrová budova, která byla dříve součástí dvoupodlažní budovy, kde byly umístěny „kuchařské buňky“. Na západním průčelí budovy se zachovaly doštičky, typické zejména pro 17. století, z cihel a svědčící o dosti elegantním průčelí budovy.
Součástí tohoto hospodářského komplexu je také malý sklepní dům, který se nachází mezi Vodní bránou a východním rohem refektáře. První patro se skládá z několika buněk a ve druhém patře je šest skladovacích komor spojených galeriemi na zadní fasádě. Do galerie vede dřevěné schodiště umístěné na pilířích.