Popis atrakce
Bazilika Sant Apollinare Nuovo je jedním z nejstarších kostelů v Ravenně, postavený v první polovině 6. století ostrogotským králem Theodorikem jako palácová kaple. Zpočátku byl tento ariánský kostel zasvěcen Kristu Vykupiteli a v roce 561 mu byzantský císař Justinián I. v Coelo Aureo dal jméno Sanctus Martinus. Po potlačení ariánského kultu byl znovu zasvěcen na počest svatého Martina z Tours, horlivého odpůrce ariánství.
Podle legendy papež Řehoř Veliký nařídil, aby byly všechny mozaiky v bazilice zakryty, protože jejich bujné záření odvádělo věřící od modliteb. V roce 856 byla bazilika znovu přejmenována, tentokrát na počest svatého Apolináře, jehož ostatky sem byly přeneseny z baziliky Sant Apollinare v Classe.
Apsida a atrium kostela byly několikrát upraveny a přestavěny, počínaje 6. stoletím, kdy byly zničeny některé původní mozaiky, protože byly považovány za příliš ariánské. Naštěstí se zachovala mozaika bočních stěn, 24 sloupů se zjednodušenými korintskými hlavicemi a kazatelna. Na některých sloupcích můžete stále vidět fragmenty postav, které kdysi zobrazovaly Góty a Theodoricův dvůr a byly odstraněny během Byzantské říše. Poslední restaurátorské práce na mozaikách proběhly v polovině 19. století a apsida byla po první světové válce kompletně přestavěna.
V horní části levé boční stěny baziliky je 13 malých mozaik zobrazujících Kristovy zázraky a podobenství a na pravé stěně 13 mozaik znázorňujících umučení a vzkříšení. Současně neexistují žádné scény bičování a ukřižování. Mozaiky jsou odděleny dekorativním panelem znázorňujícím výklenek ve tvaru lastury a dvě hrdličky. Historici se domnívají, že na těchto uměleckých dílech pracovali nejméně dva mistři.
Vchodu do baziliky předchází mramorový sloupoví postavený v 16. století. A hned vedle, napravo od sloupoví, je kulatá zvonice z 9.-10. století. V roce 1996 UNESCO zařadilo Sant Apollinare Nuovo na seznam památek světového kulturního dědictví.
