Popis atrakce
Kostel Vzkříšení Krista nebo Kostel prázdného vzkříšení se nachází ve vesnici s názvem Prázdná neděle ve Skadinském volostu okresu Pytalovsky. Stavba kostela proběhla v roce 1496. Zpočátku měl chrám střechu s osmi šikmi, později byla nahrazena čtyřstupňovou. Dříve existující forma povlaku byla obnovena v průběhu restaurátorských prací; zdi kostela byly omítnuty. U kostela Vzkříšení Krista je hřbitov. Se jménem Theodoret úzce souvisí stavba chrámu.
Podle staré pověsti byl kostel kdysi zničen polskými vojsky krále Stefana Batoryho. Po zničení byl chrám přestavěn na svátek Vzkříšení Páně, na jehož počest byl vysvěcen. Do naší doby se dostala legenda, která vysvětluje druhé jméno chrámu. V dávných dobách o existenci tohoto chrámu nevěděl ani jeden člověk, protože okolní oblast byla zcela pokryta neproniknutelnými lesy. Stalo se, že se někomu ztratili koně v lese, ke kterému byly jako zvon přivázány plechovky. Koně se dlouho nedařilo najít, ale v určitém čase se ozval rachot. Jakmile se lidé vydali ke zvuku, okamžitě spatřili ztracené koně, kteří stáli ve vnitřku neznámého kostela. Chrám byl zcela prázdný, načež byl znovuzrozen.
V současné době se chrám nachází na samém okraji vesnice, konkrétně na hřbitově, nedaleko velkého rybníka. Pokud jde o kompoziční schéma, chrám je reprezentován jednoapidou a bez pilířů, jejichž čtyřúhelník je pokryt systémem dvoustupňových oblouků nebo kleneb s mírným stoupáním směrem k světelnému bubnu. Samotné oblouky jsou vrženy ze severu na jih a nahoře jsou spojeny pomocí stupňovitých oblouků, které jsou házeny z východu na západ přímo na základnu bubnu, vyrobeného ve formě plachetnice. Chrámový oltář má hluboký půdorys a je dvakrát vyšší než samotný čtyřúhelník. V interiérovém designu je spousta hlasů, které se nacházejí v tympanech klenutých kleneb, stejně jako v oltáři a v plachtách světelného bubnu.
Dekorativní design fasád se provádí zcela tradičně: rozdělení lopatkami je provedeno třídílně do vřetena a každé vřeteno končí ve stylu Pskov, jmenovitě jsou vnější pole doplněna dvoulistými oblouky a střední jedny mají třílistý konec. Na východní straně je fasáda kostela hladká. Jižní, západní a severní fasáda jsou odděleny lopatkami a nesahají na zem, ale končí přímo nad portály. Základy fasád kostela jsou hladké. Světelný buben je zcela vyroben z kamene až na samý vrchol „obočí“umístěných nad recepcemi oken. V horní části je potažen dřevěným rámem pro hřebíkové upevnění kostelního keramického pásu, který je vybaven válečky, které jej rámují, a to nejen v horní části, ale i ve spodní části. Samotné válečky, stejně jako písmena nápisu, jsou zcela pokryty zelenou barvou, zatímco pozadí je červené a není zavlažováno.
Nejen interiér, ale i exteriér architektonické památky původně vytvořil vápencový nátěr. V kostele Vzkříšení Krista neexistuje žádná nástěnná malba. Kostelní ikonostas nepřežil až do moderní doby. Kostel byl postaven pomocí místní vápencové desky.
V polovině 18. století, kdy byl kostel objeven ve stinném lese, byly provedeny některé rekonstrukce, které mírně změnily původní vzhled chrámu. Nejprve byly prolomeny nové dveře na jižní straně chrámu. Místo ztracené klenby bylo do lehkého bubnu umístěno zařízení s plochým navijákem.
V roce 1963 byly v kostele za podpory Pskovského SNRPM prováděny jednoduché restaurátorské práce. V průběhu prací byly obnoveny kamenné konstrukce starého osmistranného chodníku. Aktualizován byl také systém krokví, vybavený žlaby ve všech rozích. Provedené práce nijak neovlivnily interiér architektonické památky, vše se zachovalo v původní podobě.
