Rusko je bohaté na místa, která lze bez nadsázky nazvat perlami země. Karelia se svou nenápadnou chladnou krásou tomuto stavu odpovídá více než ostatní. Láká bezednými jezery, reliktními lesy a vzácnými přírodními památkami. Jedním z nich je Ruskeala, horský park, fantastické místo, skanzen.
Park je poměrně vzácnou kombinací přírodních a průmyslových lokalit. Přitahuje nejen svou fantastickou krásou. Jeho minulost i současnost jsou plné úžasných faktů.
Historický fakt
Okolí stejnojmenné vesnice je po staletí předmětem neshod mezi Rusy, Švédy a Finy. Procházeli z ruky do ruky. Teprve po severní válce země nakonec postoupily Rusku. Byli to však Švédové, kdo začal prozkoumávat mramorové lomy jako první. Krajané zde začali těžit mramor až ve druhé polovině 18. století.
Poté byl Petrohrad aktivně vybudován. Pro paláce a náměstí nového hlavního města byl zapotřebí mramor. Ruskealsky, bílo-kouřový, se ideálně hodil do ušlechtilé petrohradské atmosféry. S vypuknutím finské války v roce 1939 byly lomy zaplaveny. Část těžby byla prováděna po Velké vlastenecké válce.
V roce 1998 byla tato památka těžby 18.-20. století zařazena na seznam ruského kulturního a historického dědictví. A v roce 2005 byl v Ruskeale otevřen turistický park.
Dekorativní fakt
Mramor Ash Ruskeala je zdoben:
- stěny katedrály svatého Izáka;
- podlahy kazanské katedrály;
- fasáda hradu Michajlovského;
- sloupy paláce v Gatchině;
- Římské fontány Peterhof;
- Oryolská brána Carského Sela.
A také jsou lemovány stanice petrohradského metra - „Ladozhskaya“a „Primorskaya“.
Turistická skutečnost
Hlavním bodem přitažlivosti je samozřejmě Marble Canyon, bývalé místo těžby slavného dokončovacího kamene. Dnes je to obrovská mísa naplněná vodou. Je orámován mramorovými skalami, které jdou hluboko pod vodu. A stříbřité skály zase ohraničují zelené smrky. Jsou v harmonii s tyrkysovou vodou jezera a vytvářejí krásnou vizuální sérii.
Jezero na místě kaňonu je prodlouženo do délky až 460 metrů, hloubka na některých místech dosahuje 50 metrů. Kaňon je napájen čistou podzemní vodou. Proto je její voda tak průhledná, že na některých místech je vidět zařízení opuštěné na dně lomu.
Kolem jsou cesty a vyhlídkové plošiny. Je co obdivovat: důlní díla vypadají jako úžasné oblouky, sloupy a jeskyně. Dojem, že tohle všechno dělá příroda. A v této pohádkové zemi chybí jen trpaslíci s krumpáči.
Filmový fakt
Řeka, na které stojí Ruskeala, plně ospravedlňuje název „šílený“, přeložený z finštiny. Jsou to peřeje, s puklinami, které tvoří čtyři vodopády. Kaskády nejsou příliš velké, ale dokonale zapadají do krajiny. Ukázalo se, že je to neobvykle krásné místo. Jako první ocenil přírodu pro natáčení režisér Stanislav Rostotsky. V roce 1972 se zde natáčela jedna z nejjasnějších scén filmu „Dawns Here Are Quiet“, kdy Zhenya v podání Olgy Ostroumové plavala ve vodopádech Ruskeala.
Po téměř 40 letech se místo opět stalo filmovou kulisou, tentokrát v mystické fantasy „The Dark World“. Po natočení prvního ruského filmu ve 3D formátu zůstala výzdoba chaty. Organicky doplňovala krajinu.
Jedním slovem, park se ukázal být velmi filmový. Poté se zde natáčela mystická série „Sedmá runa“, akční film „Flint“a další. A ve videu hrál klavírista Pavel Andreev. Provedl jedno ze svých filozofických a meditativních děl. Klavír byl instalován na voru ve středu Marble Canyonu.
Sportovní fakt
Místní krása láká nejen filmaře. Když se řeka stane plně tekoucí, probíhá zde plnohodnotný rafting s peřejemi od 3. do 5. úrovně obtížnosti.
Ze série sportovních aktivit v parku nabízejí:
- skok z kaňonového útesu volným pádem;
- sjeďte dolů k jezeru na vysokorychlostním válci po šikmém laně;
- projděte kaňonem na lanovém mostě.
To vše samozřejmě s pojištěním. Zaplavené labyrinty můžete prozkoumat, samozřejmě pouze s instruktorem potápění.
Skutečnost je extrémní
Selhání Ruskeala vzniklo v 60. letech v důsledku poměrně silné exploze v lomu. Nyní to vypadá jako obrovská díra v zemi, přesněji v mramoru, hluboká asi 30 metrů a velikosti standardního basketbalového hřiště.
Pocit, že nesestupujete do jámy, ale do jiného světa, neskutečný a tajemný. Je tomu tak proto, že mikroklima závrtu udržuje chlad i v létě. V dalekých rozích visí ze zdí podivné, nikdy netající rampouchy. Podívanou dodává vodní kondenzát, zmrazený ve formě stalagmitů, pouze ledu, nikoli minerálního původu. Pro úplnost přišli s originálním osvětlením selhání. Dojmů je dost.
Fakt retro železnice
Toto je nejúžasnější způsob, jak přijít do parku. A ten nejoblíbenější. Samo o sobě se již stalo turistickou trasou. Představte si výlet Nikolaevským expresem na počátku 20. století: kožené židle, závěsy se střapci, zelené lampy, černobílé fotografie na stěnách kočárů. Dirigenti jsou oblečeni v uniformách těch let a vlak řídí skutečná parní lokomotiva. Obecně platí, že úplné ponoření do atmosféry.
Retro vlak jezdí denně ze Sortavaly, kam přijíždí petrohradská Lastochka. Během festivalů a dalších akcí je spěšný vlak vypraven přímo z Petrohradu do Ruskealy.
Kulturní fakt
V parku se každé léto koná hudební festival Ruskeala Symphony. Navzdory názvu se ho účastní známé hudební skupiny různých stylů a trendů.
V zimě se v parku pořádá jakýsi festival ledového umění. Ledové sochy zaplňují nejen park, ale i mezeru, a tím mu dodávají fantastickost.
