Zdálo by se, že éra geografických objevů a aktivního rozvoje nových zemí zůstala v dávné minulosti. Na Zemi však existuje 7 míst, kde lidé nikdy nebyli nebo je několikrát navštívili. Romantici, dobrodruzi a milovníci cestování mají proto šanci zanechat svou stopu v historii.
Poušť Namib
Poušť Namib se táhne podél pobřeží oceánu územím 3 zemí: Angoly, Namibie a Jižní Afriky. Toto je jedno z nejděsivějších a nehostinnějších míst na světě, a proto není překvapením, že velká část zůstává neprozkoumaná.
Název pouště dali místní domorodci. Můžete to přeložit slovním spojením „prázdné místo“. Předpokládá se, že písečná plocha asi 100 tisíc metrů čtverečních. km na jihozápadě afrického kontinentu vznikla, když ještě dinosauři chodili po Zemi.
Lidé v poušti Namib žijí pouze na pobřeží Atlantiku. Dříve se po Namibu potulovaly kmeny zabývající se shromažďováním. Nyní se v poušti můžete setkat s pastevci, ale snaží se nechodit daleko od stávajících studní. Ty byly vytvořeny v blízkosti tras karavanů.
Některé části pouště jsou nyní uznávány jako národní parky.
Muchu Chhish, Pákistán
Sedmitisícovka Muchu-Chkhish je výzvou pro všechny horolezce na světě. Až dosud na něj nedokázal vylézt ani jeden člověk.
Summit Muchu-Chkhish je součástí masivu Karakorum v Pákistánu. Sousedí s obrovským ledovcem Batura. Lidé se ji neustále snaží dobýt, ale nedaří se jim to. Od roku 2003 je výstup na tuto horu zakázán, ale zejména vytrvalým cizincům se ji daří obcházet.
Naposledy byla hora v roce 2014 přepadena horolezcem z Velké Británie Peterem Thompsonem. Vylezl do výšky pouhých 6 km a kvůli nedostatku vybavení byl nucen opustit trasu. Před ním se pokusili dobýt vrchol Španělé, kteří navštívili hladinu 6650 m.
V roce 2020 Češi oznámili svůj záměr vylézt na Muchu-Chkhish, ale ani na vrchol nemohli dosáhnout. Možná však velmi brzy tento pákistánský vrchol opustí hodnocení neprozkoumaných míst na planetě.
Lesy na severu Myanmaru
Jeden z největších lesů v jihovýchodní Asii se rozkládá na ploše více než 30 tisíc metrů čtverečních. km na křižovatce tří zemí - Indie, Myanmaru a Číny.
Zdejší subtropický les je jedním z nejméně prozkoumaných míst na světě. Jsou zvažovány důvody, proč se zde vědci objevují velmi zřídka:
- odlehlost regionu;
- omezený přístup k němu;
- drsná krajina (a kromě neproniknutelného lesa jsou tu ještě bažiny a hory).
To, co je již o této lesní oblasti známo, však naznačuje, že v budoucnu zde vědecká komunita očekává spoustu objevů. Vezměme si například nový druh malých jelenů objevený ve zdejších lesích v roce 1997.
Lidé nežijí v severním lese Myanmaru, ale lovci z Číny, kteří vydělávají peníze prodejem exotických zvířat, pravidelně útočí na tento panenský kout přírody.
Karjiang I, Tibet
Mount Karjiang s 5 vrcholy, každý s vlastním jménem, se nachází v Číně v Himálaji. Nedosažen je dodnes jen jeden vrchol hory - jižní (Karjiang I). Jedná se o nejvyšší (7221 m) bod Mount Karjiang.
Pokusy o dobytí tohoto vrcholu byly provedeny několikrát. V roce 1986 mohli japonští horolezci vystoupat na vrchol Karjiang II s výškou 7045 m. Na začátku tohoto století se Dánové shromáždili na Karjiang I, ale kvůli špatným povětrnostním podmínkám na něj nedosáhli a spokojili se s lezením Karjiang III (6820 m). V roce 2010 bylo další expedici odepřeno povolení čínských úřadů vylézt na Karjiang. Od té doby se nikdo jiný nepokusil tuto horu zdolat.
Jeskyně Son Dong, Vietnam
Jeskyně je 9 tisíc metrů dlouhá, což z ní činí největší planetu, která se nachází poblíž vietnamského města Dong Hoi na území přírodní rezervace Phong Nya Kebang. Lidé byli schopni prozkoumat pouze 6, 5 tisíc metrů této podzemní formace. Zbytek se ještě musí naučit.
Výška podzemních kleneb dosahuje 200 metrů, to znamená, že jeskyně je prostorná síň, na některých místech skrz otvory, osvětlená paprsky slunce.
I přes tak působivou velikost byla jeskyně objevena náhodou až na konci minulého století. Místní rolník na ni narazil a ocitl se ve špatném počasí v džungli. Čekal na déšť pod jeho oblouky, ale pak toto místo nemohl znovu najít. V roce 2009 jej Britové podruhé otevřeli světu.
Kankar Punsum, Bhútán
Nejvyšší horou světa, dosud pro člověka nepřístupnou, je Kankar Punsum v Bhútánu. Tyčí se na hranici mezi Čínou a Bhútánem 7 570 metrů. Od roku 2003 je jakékoli lezení po něm v Bhútánu zakázáno, protože jeho svahy jsou považovány za posvátné a uzavřené pouhým smrtelníkům. V současné době se na horu dá dostat pouze speciální cestou, ale i na takový výlet je třeba požádat o povolení úřady.
Zákaz dobytí jakýchkoli hor nad 6 tisíc metrů v Bhútánu existuje od roku 1994. Po vzniku takového omezení se v roce 1998 japonští horolezci rozhodli dobýt Kankar-Punsum z Číny. V obavě z protestu bhútánské vlády Čína nedala svolení ke vzestupu. Japonci proto vystoupali na sousední vrchol, který patří Číně. A pak také učinili prohlášení, že ve skutečnosti se hora Kankar-Punsum nachází v Číně, a nikoli v Bhútánu, což způsobilo mezinárodní skandál.
9/10 dno oceánů
Máme představu o přibližné topografii dna zemských oceánů. Podrobné mapy byly sestaveny pomocí satelitů, které z oběžné dráhy Země neberou příliš kvalitní snímky. Stále však není možné chodit po dně oceánu, odebírat vzorky půdy a možná ani objevovat nové formy života.
Studium hlubin oceánu však postupuje mílovými kroky. Vědcům se již podařilo navštívit nejhlubší část oceánu - Mariánský příkop. V roce 2012 se do něj ponořil slavný režisér James Cameron ve speciálním batyskafu. A po ní už sestoupilo 15 lidí do hloubky asi 11 tisíc metrů.
