Vlajka Libanonské republiky má obdélníkový tvar, jehož strany jsou navzájem úměrné v poměru 2: 3. Skládá se ze tří pruhů nestejné šířky červené a bílé, umístěných vodorovně na panelu. Dolní a horní pruhy jsou užší a jasně červené, zatímco střed vlajky je bílý. Ve středu panelu na bílém pozadí je schematicky znázorněn zelený libanonský cedr.
Libanonská vlajka v současné podobě byla oficiálně schválena 1. února 1967. Dříve existující státní symbol byl poněkud odlišný v obraze cedru, který byl dvoubarevný. Bývalá vlajka byla přijata jako součást státních symbolů v roce 1943. Tehdy byl Libanon oficiálně uznán jako nezávislý stát a jeho boj o suverenitu skončil.
Osud státu Libanon byl velmi obtížný. Extrémní náboženská rozmanitost a geopolitická poloha na mapě světa se staly více než jednou důvodem občanských válek a vleklých ozbrojených konfliktů. Všechny vnitřní rozpory se odrážejí na vlajce země a není náhoda, že červená barva symbolizuje krev libanonských vlastenců prolitých ve válce za osvobození. Bílé pruhy nejsou jen čistotou zasněžených vrcholků hor, ale také myšlenkami nejlepších představitelů libanonského lidu.
Libanonský cedr, jehož obraz zdobí libanonskou vlajku, je tradičním symbolem země a je spojen s křesťanským náboženstvím. Je zmíněna v Bibli a symbolizuje nesmrtelnost a spravedlivé myšlenky. V 18. století byl cedr přijat jako symbol své víry sektou Maronite, jejíž vliv na libanonský lid byl nejsilnější. Podle současných tradic politické struktury země patří post prezidenta Libanonu a některá významná portfolia ve vládě ze zákona zástupcům Maronitů. Silueta cedru na libanonské vlajce tak dostává zcela pochopitelný význam.
Pod libanonskou vlajkou se narodilo mnoho hodných lidí. Narodili se zde spisovatelé Gibran Khalil Gibran a Nassim Nicholas Taleb. Na území moderního Libanonu byla vynalezena první abeceda, bylo získáno sklo a uvařeno první mýdlo v historii civilizace. Dnešní Libanon je zemí s bohatým kulturním dědictvím a historickou minulostí, která je často označována jako blízkovýchodní Švýcarsko.