Věřte nebo ne, vesnice Maletto, která se nachází v provincii Catania, uchovává minulost bohatou na tradice a záhady. Podle historických pramenů obec založil v roce 1263 švábský Manfredi di Maletto, hrabě z Mineo a příbuzný švábského císaře Fridricha II.
Ten právě zde postavil mohutný hrad, jehož ruiny lze obdivovat dodnes. Zámek byl postaven v blízkosti vysokého útesu z pískovcové skály. Postupem času se navíc obydlené centrum vyvíjelo a utvářelo kolem pevnosti.
Na tomto místě se podle většiny zdá, že žila princezna, od níž se věří, že pochází i název dnešní vesnice. Mluvíme o jisté Maretta, krásné a odvážné ženě, která vedla bandu banditů, kteří přepadali sousední města.
Zřejmě veškerá získaná kořist byla uchována uvnitř pevnosti v oblasti Maletto, kam se, alespoň tak se traduje, ukrývala celá banda psanců. Po mnoho let byla Maretta v čele okresu a vládla s moudrostí a velkorysostí. Po jeho smrti prý jeho duch zůstal ve dne v noci bdít nad „městem“. Kromě toho několik lidových příběhů vypráví, že jeho duše stále sídlí ve zdech starobylé pevnosti.
V důvěře této anekdotě se toponymum obce Etna odvozuje od jména brigantky; není překvapením, že v lidové mluvě se země obvykle vyslovuje „Marettu“.
Existuje však další verze legendy, která považuje Marettu za dceru Herma, posla bohů. Žena by tedy vzhledem ke svému jasnému božskému původu byla polobohem obdařeným mimořádnými schopnostmi a zejména neuvěřitelnou rychlostí.
Bylo to dostatečně rychlé, aby se to vkradlo jako blesk do každého domu a ukradlo vše v dohledu, aniž by byl odhalen.
Cena za tak vzácný dar však byla všechno, jen ne triviální: každá dovednost, kterou měl, ve skutečnosti přísně závisela na jeho nezákonnosti.
Navzdory tomu, že byla několikrát pokoušena mnoha chtivými nápadníky, nikdy nepodlehla žádnému milostnému pudu a zachovala si svou ctnost nedotčenou.
Krátce nato se však stalo, že se na ni zaměřili tři zločinci; dychtivě porušit její cudnost, vymysleli ďábelský plán s podporou čarodějnice.
Po tajném setkání s těmi darebáky jim poradila, aby přišli na trik, jak zavést poloboha do údolí Simeto.
Tento pruh země se ve skutečnosti hemžil velkými máky vydávajícími vůni, která otupovala smysly každého, kdo vdechoval jejich vůni.
Jakmile byl podvod vylíhnut, objevili se před princeznoua prosili ji, aby mu pomohla ukrást truhlu s pokladem plnou zlata. Bez přemýšlení se rozhodl, že je tam doprovodí.
Jakmile se dostala na úpatí toho kukuřičného pole, upadla do mdlob, ale těsně předtím, než omdlela, se jí ještě podařilo strhnout uhlíkové masky, které si tři muži chytře nasadili, aby neusnuli. Tak byli všichni čtyři pohlceni hlubokým a smrtelným spánkem.
Když je nikdo nenašel, zemřeli hladem. Hermes, když narazil na bezvládné tělo své dcery, ještě dokázal promluvit k jejímu duchu.
I po smrti projevovala velkou loajalitu svým krajanům. Ve skutečnosti se svěřil svému otci, že se chce postavit na ochranu místa v podobě duchovní entity. Od té doby se o statečné princezně šušká, že se bude i nadále vznášet nad vesnicí Maletto.
